Slovensko jako varování. Český stát hybridní hrozby podceňuje
- Petra Heřmanová
- 7. 2.
- Minut čtení: 1
Aktualizováno: 2. 5.
Zkušenost Slovenska ukazuje, jak rychle mohou hybridní hrozby podkopat důvěru ve stát a svobodu médií.
Na Slovensku, a bohužel ani v Česku neexistuje na problematiku hybridních hrozeb komplexní legislativa – většina státních institucí nemá zřízeny specializované útvary na boj proti hybridním hrozbám, a tam, kde takové útvary existují, jsou jejich finance i personální obsazení často nedostačující. Současné Slovensko je příkladem toho, jak nedostatečná příprava na tyto potenciální hrozby může ovlivnit volby, ale i celkové fungování státu.

„V legislativě týkající se boje proti praní peněz a posilování efektivity mezinárodních sankcí má vláda před sebou dvě významné příležitosti. Jednak zákon proti praní peněz reagující na dlouholetý problém s tzv. průtokovými účty, který je zároveň implementací konfiskační směrnice EU. Jednak novelu trestního zákoníku, která zase reflektuje směrnici EU proti porušování sankcí,” uvádí Lukáš Kraus, právník Lobbio, z. s.
Přečtěte si o tématu v médiích:
📰 Zaspali jsme: Česká legislativa versus rychlý vývoj hybridních hrozeb – Reflex.cz
📄 Slovensko jako odstrašující příklad – Novinky.cz
💬 Andrea Michalcová: Slovensko jako důrazné varování – Aktuálně.cz